Strečink ve sportu
Ve sportu je strečink většinou součástí rozcvičení, a prostředkem ke zvýšení kloubní pohyblivosti, u cílevědomých (a o významu strečinku poučených) sportovců či trenérů je také brán jako nezbytná součást regenerace po tréninku. Navíc řada sportovních aktivit, ať už prováděných na rekreační či výkonostní úrovni, často přeťěžuje pouze určité části těla a vede k "jednostrannému" přetížení - v lepším případě symetrickému (např. cyklistika) nebo asymetrickému (např. tenis). Z tohoto pohledu lze považovat střečink (nutno podotknout: doplněný o vhodné posilování ochablých partií) jako formu kompenzace, která vede k rozvoji rovnováhy mezi přetíženými a oslabenými partiemi těla.
Konkrétní přínosy strečinku ve sportu, odlišnosti strečinku, který je součástí rozcvičení, regenerace a kompenzace si probereme v některém z dalších příspěvků.
Konkrétní přínosy strečinku ve sportu, odlišnosti strečinku, který je součástí rozcvičení, regenerace a kompenzace si probereme v některém z dalších příspěvků.
Strečink jako prevence a první pomoc při řešení zdravotních problémů plynoucích ze svalové nerovnováhy
Spousta zdravotních problémů spojených s kosterně svalovým aparátem (např. bolesti zad, hlavy, bolestivé svalstvo v oblasti šíje a podobně) může být způsobena pouze svalovou nerovnováhou v různé fázi rozvoje, přivozenou nekompenzovaným jednostranným zatížením v práci či ve škole (ať už jsou to opakované pracovní úkony, nevhodná pracovní poloha - jako sezení u počítače nebo dlouhodobý nevhodný postoj a další).
V přetížených svalech se díky tomu zvyšuje svalové napětí nad normální stav, ve svalech mohou vznikat lokální bolestivá místa, přetížené svaly mají tendenci zapojovat se do běžných pohybů více než je přirozené - jsou aktivnější, pohotovější a často pak přebírají práci svalům ostatním, které v důsledku toho ochabují. Mohou být prvotní příčinou vzniku špatných pohybových stereotypů (způsobu, kterým provádíme jednotlivé běžné pohyby), které pak dále vzniklou nerovnováhu rozvíjí. Napětí ve svalech ovlivňuje (z dlouhodobého hlediska) také postavení kloubů. Optimální podmínky, které zajišťují správné postavení kloubů předpokládájí, že svalové napětí "na jedné a druhé straně" kloubu je v rovnováze - pokud tomu tak není, mohou vznikat různé kloubní blokády a vratné změny na svalovém a kloubním aparátu. Pokud ani toto není signálem pro nápravu vzniklé nerovnováhy, mohou se z těchto vratných změn vyvinout nezvratné strukturální změny pohybového aparátu.
Svalovou nerovnováhu (dysbalanci) si podrobně popíšeme v některém z dalších příspěvků, nicméně je užitečné si zatím alespoň uvědomit, že není vůbec těžké si ji přivodit a s velkou pravděpodobností jí trpí většina populace v důsledku dnešního způsobu života.
Strečink není všemocnou zbraní v boji proti svalové nerovnováze, nicméně je jedním z nezbytných článků procesu vedoucímu k jejímu odstranění a součást její prevence. Jak konkrétně na to, si povíme někdy příště. Předesílám jen, že strečink není žádná velká věda a stačí opravdu pár minut denně, které protažení věnujete (může to být i v práci nebo ve škole o přestávce, ...) .
V přetížených svalech se díky tomu zvyšuje svalové napětí nad normální stav, ve svalech mohou vznikat lokální bolestivá místa, přetížené svaly mají tendenci zapojovat se do běžných pohybů více než je přirozené - jsou aktivnější, pohotovější a často pak přebírají práci svalům ostatním, které v důsledku toho ochabují. Mohou být prvotní příčinou vzniku špatných pohybových stereotypů (způsobu, kterým provádíme jednotlivé běžné pohyby), které pak dále vzniklou nerovnováhu rozvíjí. Napětí ve svalech ovlivňuje (z dlouhodobého hlediska) také postavení kloubů. Optimální podmínky, které zajišťují správné postavení kloubů předpokládájí, že svalové napětí "na jedné a druhé straně" kloubu je v rovnováze - pokud tomu tak není, mohou vznikat různé kloubní blokády a vratné změny na svalovém a kloubním aparátu. Pokud ani toto není signálem pro nápravu vzniklé nerovnováhy, mohou se z těchto vratných změn vyvinout nezvratné strukturální změny pohybového aparátu.
Svalovou nerovnováhu (dysbalanci) si podrobně popíšeme v některém z dalších příspěvků, nicméně je užitečné si zatím alespoň uvědomit, že není vůbec těžké si ji přivodit a s velkou pravděpodobností jí trpí většina populace v důsledku dnešního způsobu života.
Strečink není všemocnou zbraní v boji proti svalové nerovnováze, nicméně je jedním z nezbytných článků procesu vedoucímu k jejímu odstranění a součást její prevence. Jak konkrétně na to, si povíme někdy příště. Předesílám jen, že strečink není žádná velká věda a stačí opravdu pár minut denně, které protažení věnujete (může to být i v práci nebo ve škole o přestávce, ...) .
Strečink jako příjemná relaxace
Po tom, co získáte určité zkušenosti s prováděním strečinku, může se pro vás stát strečink příjemnou relaxační aktivitou - dalo by se to přirovnat např. k masáži. Po půl hodině nenásilného, správně prováděného protahování se bude cítit odpočatí, uvolníte napětí naskládané ve svalech za celý den a budete cítit, že např. i běžná aktivita jako je chůze jde najednou "lehčeji". Chce to jen vyzkoušet a uvidíte, že i tento účinek na sobě pocítíte. Výhodou je, že narozdíl od masáže nejste vázáni na nikoho jiného (pokud tedy neuvažujeme automasáž, která dle mého názoru přílišnou relaxací není ;-)) a tuto relaxační proceduru můžete v podstatě provádět téměř kdykoli a kdekoli a zdarma.
Kontraindikace strečinku
Správně ("správně" je podstatné) prováděný strečink by neměl mít žádné kontraindikace, pozor je potřeba jen dát u hypermobilních jedinců (lidé s nadměrnou kloubní pohyblivostí - až už vrozenou či získanou), aby neprováděli strečink do krajních poloh. Dále je třeba vědět o omezeních plynoucích z různých zdravotních problémů či věku - jako např. nevhodné polohy pro starší osoby, nebo nevhodné polohy pro osoby po úrazech, ... ale to se týká spíše obecných omezení v životě daného jedince, o kterých je sám poučen nebo si je jich vědom, než vlastního procesu protažení (strečinku).
